Benjamin

Foto: archiv Benjamin

Foto: archiv Benjamin

Cenově dostupný česko-slovenský fine dining doplněný o velké nadšení.

Když se minulý rok na jaře objevil na pražské fine diningové scéně Benjamin, byla kolem něj řada otazníků. O životaschopnosti podniku s pouhými deseti místy, o lokalitě mimo centrum, o sezení kolem baru, o časech servisu degustačních menu nebo o tom, jak vážně to myslí s lokálností surovin. Ve výsledku Benjamin nejen přežil první rok a dostal se do Michelin Guide, ale především lidé, kteří Benjamin tvoří, jsou nadšenci plní energie a chuti dělat věci nově, precizně, experimentovat a hrát si. Klidně se tím nadšením nechte nakazit, až vám budou detailně prezentovat jednotlivá jídla nebo vína.

Restaurace nabízí pouze degustační menu. Krátké pětichodové v ceně 1 200 Kč startuje v 17:30, rozšířené osmichodové za 1 800 Kč ve 20:30. Obě menu lze doplnit o vinné párování. Začátek servisu v přesně danou dobu může budit diskuse, ale v tak malém podniku má svoji logiku a komu se to nelíbí, může jít jinam.

Večeře se podává u barového pultu, kde se sedí na vysokých židlích, které jsou ale celkem pohodlné, takže bolesti zad se není třeba obávat. Stará škola fine diningu bude jistě brblat, ale za mě je to vlastně dobře. V moderním pojetí se už naštěstí křesla, stříbrné příbory a vrstvy bílých ubrusů dostávají na druhou kolej, zatímco na té první je jídlo. A tento přístup v Benjaminu rozhodně platí.

Degustační menu se mění relativně často - podle toho, jaké suroviny jsou právě v nejlepší kondici. Tento týden vyrazily v Hostíně z hlíny první bílé pazochy chřestu a v sobotu už byly v Benjaminu na talíři v podobě polévky, která si i přes tepelné zpracování stále udržela jemnou chuť této zeleniny. V polévce bylo dále pár kousků orestovaného chřestu, karamelizovaná šalotka, upražená slanina a špenátové pyré. Další typicky jarní jídlo byl jehněčí tatarák s výraznou libečkovou majonézou. Byl posypaný malými křupavými chipsy z černého kořenu, doplněný několika tenkými řezy červeného hroznového vína a doprovázený kvasovými chipsy. Sladká chuť hroznů už pro mě osobně byla v tomto chodu nadbytečná. Skvělý byl filet ze pstruha - krásně šťavnatý, s omáčkou z kerblíku a se salátem z hořčicových semínek a kořenové zeleniny, který by unesl mírně vyšší kyselost. Hlavní chod byla dokonale měkká, v černém pivě tažená líčka se silnou hovězí omáčkou, s houbovým pyré, plátky žampionů a strouhaným jazykem. Degustace končila česko-slovenským dezertem v podobě šúľanců osmažených ve strouhance a doplněných o makovou zmrzlinu, ořechový krém a povidla.

Je mi sympatické, že v Benjaminu vycházejí všechny chody z tradičních chutí, které známe z dětství. Hlavní suroviny v každém chodu se snaží vystihnout sezónu a značná část z nich je lokálního původu. Jídla jsou koncipována tak, aby byla jasně čitelná hlavní surovina, která je pak doplněna dalšími komponentami. Pokrmy jsou komplexní ve smyslu chuti, textury i vzhledu, ale nejsou překomplikované. Některé nuance ve vrstvení a hloubce chuti lze ještě vypilovat, ale to se určitě dostaví s tím, jak bude dnes mladý tým sbírat zkušenosti a profesně vyzrávat.


Benjamin

Norská 14, Praha 10
+420 774 141 432
norska@benjamin14.cz
benjamin14.cz